KVALITA INOVÁCIA PROSPERITA III/1-2 1999 (82-87)

 

JSOU POSTUPOVÉ DIAGRAMY DOSTATEČNÉ PRO ZDOKONALOVÁNÍ PROCESÙ SYSTÉMU JAKOSTI?

ARE THE FLOWCHARTS SUFFICIENT FOR THE IMPROVEMENT OF PROCESSES OF QUALITY SYSTEMS?

ROMAN PRÁŠEK

 

1. ÚVOD

Bez modelu nelze definovat stavy systému a rozhodnout o zdokonalení systému - lze rozhodnout jen intuitivně nebo znalostně, bez posouzení všech možných nebo jistých vlivů. Dnešní modelování v podnicích se omezuje na popisy procesů textem, postupovými diagramy, organizačními diagramy, sledováním nákladů na pracovníky a činnosti. Obvykle není používáno řízeného způsobu modelování a modely lze považovat za intuitivní, popřípadě znalostní.

Pro zdokonalování a úprav procesů systému jakosti musejí podniky u rozsáhlých struktur velmi komplikovaně sledovat všechny vazby mezi procesy a návaznosti veškeré dokumentace. V případě “papírové” dokumentace systému jakosti mohou být tyto činnosti velmi náročné pro zpracovatele dokumentace nebo představitele vedení po jakost.

 

1.  MODELOVÁNÍ A VÝBĚR VHODNÉHO MODELOVACÍHO PROSTŘEDKU

Model podniku musí sledovat životní cyklus produktu. Prokázání úrovně systému jakosti závisí na stanoveném standardu, který ovšem klade jen specifické požadavky na procesy
[
4-6] . Jeho výklad a aplikace se liší v závislosti na odvětví, rozsahu podniku a úrovně procesů. Právě spojovacím článkem ve všech podnicích by měla být cílová funkce a zabezpečení dílčích procesů při životním cyklu produktu. K tomuto pohledu dospívají podniky v případě různorodých zákazníků. V případě podniku s jediným zákazníkem nebo s neměnným sortimentem dochází mnohdy k zafixování struktury procesů.

Na obr. 1 je prezentován vztah mezi modely procesů, které slouží k analýze a zdokonalování a procesů, a dokumentací a procesy. Požadavky norem a prostředí jsou přenášeny do dokumentace a procesů tak, aby byly dokumentace a procesy ve vzájemné rovnováze. Jinak jsou výsledkem chyby, které se projevují vyššími náklady a nejakostními produkty [3].

Obr.1. Vztah modelů procesů, procesů, jejich dokumentace a požadavků norem

Vhodné modelovací prostředky musejí splňovat tyto požadavky [2]:

  • mít schopnost vyjádřit v modelech všechny typy procesů, hierarchické struktury bez omezování analytika,
  • být zvládnutelné, jak analytikem nebo uživatelem procesu,
  • obsahovat metodologii, která vede zainteresované strany projektem tvorby modelu, údržby a zdokonalování a zajistí kontinuitu všech kroků.

Všechny vhodné modelovací prostředky mají mít své metodologie, tj. co, kdo, kdy se má řešit během životního cyklu systému, své metody, které určují co se má dělat v určité fázi a techniky, které určují jak postupovat při řešení a každá technika používá nástroje realizující tuto techniku.

Klasické postupové diagramy jsou doporučovány jako vhodný prostředek pro popis procesu v 2. a 3. úrovni dokumentace systému jakosti. Pro popis právě druhé úrovně dokumentace, což jsou technicko-organizační předpisy, které obsahují vztahy mezi jednotlivými podnikovými procesy nemají dostatečnou vypovídací schopnost, neboť nedovolují sledovat více jak jeden proces ve svém popisu a je nutné je vždy doplnit verbálním popisem. Zdokonalovaní procesů pomocí postupových diagramů výrazně závisí na analytikovi a jeho znalostech, ovšem ne na informacích získaných z postupových diagramů [2].

Autorem byly zkoumány výhody a nevýhody modelovacích prostředků vzhledem k výše uvedeným požadavků v [3]. Mezi zkoumané modelovací prostředky byly zařazeny klasické postupové diagramy, CASE nástroje a Petriho sítě. Výsledek byl ve prospěch Petriho sítí a diagramů využívaných v CASE nástrojích (diagramy informačních toků, funkčních struktur a entitně relačních diagramů). V první úrovni modelu je vhodné použít diagram informačních toků a v nižších úrovních pak Petriho sítě. Pro prezentaci hierarchie procesů je použit diagram funkčních struktur.

Podstatné pro tvorbu a zdokonalování modelů systému je několik vzájemně propojených pohledů a sledování parametrů s vlivem na výstupní parametry systému. Potvrzení vhodnosti modelování Petriho sítěmi je v [7] prezentováno přiblížením symboliky Petriho sítí uživateli procesu. Podporou pro aplikaci Petriho sítí a nástrojů CASE je právě několik pohledů na modelovaný systém, provázání funkčního a datového modelu, a existence metodologie tvorby modelu. Dalším potvrzením vhodnosti této konfigurace jsou nabízené softwarové produkty, např. ARIS firmy Dr.Scheer GmbH, které také používají obdobné pohledy na modelování podnikových systémů. Postupové diagramy postrádají několik pohledů na modelovaný systém, mají problém s modelováním konkurenčních a paralelních procesů a metodologie musí být vždy tvořena uživatelem [3].

 

3. PŘÍKLAD MODELU PODNIKU

V modelu podniku jsou uvažovány následující procesy (viz tab. 1). Definované úrovně procesů jsou uváděny z pohledu důležitosti v hierarchii řízení. Typem procesu je chápán proces sekvenční (PS) nebo transakční (PT). Vazby mezi procesy v první rozlišovací úrovni jsou prezentovány na obr. 2. Číselné označení procesů je totožné s čísly uvedenými v tabulce 1.

Tabulka 1 - Výčet procesů podniku a jejich parametry

Proces

Typ

Proces

Typ

Proces

Typ

Proces

Typ

1. Řídicí

PT

5. Konstrukce

PT

9. Kontrolní

PS

13. Ekonomiky

PT

2. Marketingu

PT

6. Technologie

PS

10. Manipulace, skladování

PS

14. Analytické, sledovací

PT

3. Obchodní

PS

7. Nákupu

PS

11. Montážní, servisní

PS

15. Podpůrné

PT

4. Vývoje

PT

8. Výroby

PS

12. Personální

PT

16. Likvidace výrobku

PS


Obr. 2. Vazby mezi procesy podniku

Při modelování podnikových procesů je vhodné pro zobrazení podniku a vazeb mezi procesy použít diagram informačních toků (viz. obr.2), aby byly patrné všechny vazby mezi existujícími objekty a prostředí. Je výhodné rozlišit druhy toků. U nižších úrovní modelu je vhodné využít následujících modelovacích prostředků.

 

4. MODEL PODNIKOVÝCH PROCESŮ POMOCÍ PETRIHO SÍTĚ

Petriho sítě jsou grafický modelovací prostředek, který je schopen prezentovat různými formami procesy (jejich funkce) a prvky těchto procesů (stavy těchto prvků, resp. míst). Nároky na tvorbu modelu Petriho sítí mohou být na tvůrce a uživatele tohoto stejné jako je tomu u tvorby postupových diagramů [7].

Petriho sítě reflektují na lingvistická pravidla, umožňují ale i matematický popis a implementovat jej na modelované stavy prvků formou barvených Petriho sítí. Petriho sítě dovolují při modelování systémů i dílčí dekompozice, tj. dekomponovat jen určitou část systému (z důvodu analýzy, znalosti subsystému nebo zjednodušení modelu systému). Při dekompozici vstupují do modelu latentní proměnné, které mohou být nezbytné pro analýzu modelu, ale komplikují matematický popis systému. Model Petriho sítě může být plochý, ale díky parametru úrovně pomáhá zpracovateli hierarchizovat model a segregovat latentní proměnné. Také se může zdát, že forma Petriho sítě je shodná s postupovými diagramy. Zásadní rozdíl je především v tom, že vstupy nejsou data, ale podmínky za kterých proces probíhá.

Pro názornost je uveden příklad vyšetření pacientky prostřednictvím modelu Petriho sítě (viz. obr. 3).

Obr. 3. Příklad mamografického (MG) a ultrazkukového (UZ) vyšetření pacientky

 

 

5. MODEL PODNIKOVÝCH PROCESŮ POMOCÍ NÁSTROJŮ CASE

Tyto nástroje jsou založeny na různých metodologiích. Nejznámější a nejpoužívanější metodologií je Yourdonova strukturovaná analýza a návrh, která může obsahovat následující nástroje:

  • Diagram toku dat (Model řízení), a dále Specifikace procesu a Stavové diagramy řídicích procesů,
  • Diagram datových struktur (Slovník dat),
  • Diagram funkčních struktur (Funkční model),
  • Diagram entitně-relační (Datový model).

Nástroje CASE umožňují jiný pohled na systém jakosti podniku, propracovanější model systému a jeho procesů, oproti postupovým diagramům v klasické příručce jakosti. Nástroje CASE jsou kvalitativně vyšší modelovací prostředek zachycující větší objem informací z pohledu čitelnosti a jednoznačnosti. Hlubší podpora uživatele při tvorbě a změnách modelu systému jakosti v prostředí nástrojů CASE. Výhodou je i animace provádění procesů nebo využití virtuální reality, které slouží uživateli pro verifikaci modelu a ověřování změn v modelovaných procesech.

Pro názornost je uveden příklad mechanické zkušebny prostřednictvím diagramu toku dat (viz. obr. 4).

Obr. 4. Příklad mechanické zkušebny

 

6. ZÁVĚR

Tyto výše prezentované nástroje dovolují uživatelům přesněji sledovat vazby mezi procesy a ověřovat správnost konfigurace podnikových procesů. Uživatel oproti postupových diagramům může sledovat paralelní procesy, ověřovat obsah a návaznost vazeb mezi procesy.

Uživatel dokumentace systému jakosti nemusí zcela změnit modelovací prostředek. U jednoduchých procesů bez složitých vzájemných vazeb, a především v nižších úrovních dokumentace mohou být využity postupové diagramy nebo stavové diagramy. Ve vyšších úrovních a při komplikovaných procesech je důležité pro přehlednost využít výše zmiňovaných modelovacích prostředků a zajistit správné pochopení podnikových procesů společně s možností jejich zdokonalování.

 

Literatura

[1]

Ondráček, E.; Janíček, P.: Výpočtové modely v technické praxi, SNTL, Praha 1990

[2]

Prášek, R.: Petriho sítě v modelování systémů řízení. Materiál k přednášce., VUT FS, Brno 1994

[3]

Horáček, V.; Prášek, R.; Střelec, J.; Bezecný, R.: Model systému jakosti podniku dle norem řady ISO9000 vytvořený v case/4/0. Zpráva o aplikaci softwarového produktu., PD Bulletin, Pragodata a.s., Praha 1995

[4]

ČSN EN ISO 9001 : Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při návrhu, vývoji, výrobě, instalaci a servisu, ČNI Praha 1995

[5]

ČSN EN ISO 9002 : Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při výrobě, instalaci a servisu, ČNI Praha 1995

[6]

ČSN EN ISO 9003 : Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při výstupní kontrole a zkoušení, ČNI Praha 1995

[7]

Maiocchi, M. : The use of Petri Nets in Requirements and Functional Specification. In: System Description Methodologies, Elsevier Science Publisher B.V., Holland 1985

 


DOZADU         ABSTRAKTY         OBSAH        DOPREDU